|
|
Geografické aspekty procesu deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice
Korčák, Matěj ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhodnotit souvislost bývalé sudetoněmecké hranice jako tzv. primárního faktoru se sociálně-prostorovou diferenciací Česka v čase a prostoru. Na problematiku je nahlíženo chronologicky optikou procesu deinstitucionalizace, přičemž hlavním kritériem hodnoceným v rámci tohoto procesu je přetrvávající souvislost hranice s regionálními rozdíly v jejím okolí. Výběr indikátorů, u nichž je souvislost zkoumaná, vychází ze skutečnosti, že odsun českých Němců z pohraničí a následné dosídlení postižených oblastí v dlouhodobém horizontu proměnily tamní struktury obyvatelstva. Na lokální úrovni je provedena kvantitativní analýza vybraných indikátorů zastupujících tři základní struktury obyvatelstva - demografickou, sociální a ekonomickou, když jsou ve vymezených hraničních pásmech jsou na základě věcné významnosti porovnávány jejich průměrné hodnoty. Využita jsou data z cenzů mezi roky 1980 a 2021, což umožňuje sledování proměn vlivu historické hranice v čase. Zvláštní důraz je kladený na prostorovou heterogenitu míry deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice, tedy hranice je analyzována nejenom jako celek, ale sledována je i její proměnlivost v prostoru. Metodologicky práce přispívá novým inovativním způsobem k měření a vizualizaci fantomových hranic. Diskuze výsledků následně vychází...
|
|
| |
|
|
Migrace, cizinci a město: sociálně-prostorová diferenciace a lokální sociální prostředí
Přidalová, Ivana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Drbohlav, Dušan (oponent) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Stěhování obyvatelstva bylo a je neodmyslitelnou součástí vývoje společnosti, a díky svému podílu na utváření sídelních systémů a společenských změnách i jedním z klíčových předmětů zájmu sociálně-geografického výzkumu. V Česku byla vzhledem k politickému režimu a omezenému pohybu přes státní hranice v druhé polovině 20. století věnována pozornost především vnitřnímu stěhování, naopak mezinárodní migrace se dostává do popředí pozornosti akademické veřejnosti až od 90. let. I přes značnou šíři zkoumaných aspektů mezinárodní migrace v Česku stálo dosud stranou zájmu hlubší poznání vztahu mezi mezinárodní migrací, přítomností cizinců a městským prostředím, zejména jejich vlivem na sociálně-prostorovou diferenciaci a na sociální prostředí konkrétních městských lokalit. Město je přitom tradičně prostředím, na něž je vázána většina populace migrantů. Česko představuje specifický případ země, jež byla po čtyři desítky let uzavřena vůči mezinárodní migraci, a která se po roce 1989 stala jednou z hlavních imigračních zemí v postsocialistickém prostoru střední Evropy. Nabízí tak výjimečnou příležitost poznat souvislosti mezinárodní migrace a města v dosud neprobádaném prostředí odlišném od známých případů imigračních zemí. Hlavním rozdílem oproti nim jsou relativně malá intenzita migrace a nižší podíl...
|
host ::
RSS.